Historie obcí v okolí Ústí nad Labem severní Čechy

 CHUDEROVEC (Klein Kaudern, 1348, 438-451 m. n. m.).
Kruhová ves s pravidelnou návsí z 12. století, zmiňována byla v r. 1348. kdy na Zámeckém vrchu nad vsí stálo opevněné místo. Ústečtí jej spálili společně se statkem, protože majitel svými přepady rušil zemský mír. Samostatnou obcí byla do roku 1960. V roce 1961 se staly s částí Neznabohy stala osadou obce Chuderov. Farnost Skorotice. Kaple sv. Floriána - na návsi byla postavena v letech 1835-36 na památku padlým v napoleonské bitvě u Vhlimce v roce 1813.
Obdélná stavba měla polokruhový zvěr se sedlovou střechou a šestibokou dřevěnou zvonicí. Čelní měl proláklá křídla a v nice byla umístěna soudobá socha sv. Floriána. Segmentový fronton měl uvedeno vročení 1835. Vnitřek byl sklenut plackou a nad oltářem byla koncha. Po stranách vchodu byly umístěny bohatě zdobené pamětní desky obětem I. světové války. Kaple byla zbourána kolem roku 1960.


LIBOV (Lieben, 1169, 414 m. n. m.).
Okrouhlá ves na křižovatce silnic do Radešína a Lipové, Mnichova a Arnultovic patří podle písemné zmínky z roku 1169, kdy ji král Vladislav daroval křižovníkům sv.Jana k nejstarším v našem okrese. Johanitům patřila do r.1547 a v r.1657 byla rozdělena částí k radešínskému panství a částí jako zboží vsi Klíše k chlumeckému panství. Tento stav trval až do roku 1848. V roce 1950 byla osadou obce Radešín a od r. 1961 je osadou obce Lipová.

CHUDEROV (Gross-Kaudern, 1348, 340-363 m. n. m.).
Obec je zmiňována v roce 1348. V letech 1375-1400 byl na tvrzi uváděn Ejvan a potom Jan Tlumek a v letech 1429-82 patřila rodu Šestáků. V r. 1527 náležela Janovi, v r. 1546 Albrechtu z Lungvic. S dcerou Markétou vyženil v r. 1569 ves Wolf Žoldan (Soldan) ze Štampachu, který ji připojil ke všebořickému panství, přikoupeném v r.1580. Sňatkem s Esterou ze Štampachu získal panství Jan Heřman Kölbl z Geisingu, který pro účast na povstání stavů přišel v r. 1623 o třetinu panství. Statek (stál při hostinci U zeleného stromu na cestě do Božštětic) se vsí připadl jeho manželce.
V r. 1794 byly pole velkostatku rozprodány a dvůr zanikl. V letech 1850-1960 byl začleněn ke vsi Kočkov, jako část obce. Původní půdorys vsi byl setřen novější výstavbou. Od r.1961 byly připojeny také části Chuderovec, Žežice a Sovolusky. Od r.1980 má obec části - Chuderov, Libov, Chuderovec, Mlýniště, Radešín, Lipovou, Žežice, Neznabohy a Sovolusky. K obci náleží také Ovčárna (Schaferei), která měla v roce 1921 devět domů. Farnost Žežice.
Kaple sv. Jana Nepomuckého - na návsi (u autobusové zastávky) byla barokní výklenková stavba z 18. století s rovným závěrem. V půlkruhové nice byla umístěna plastika sv. Jana Nepomuckého.
Stavba s bosovanými stěnami byla završena obloukovou klenbou, korunní římsa byla bohatě zdobena zubořezem a perlovcem. V r. 1967 byla jako zchátralá zbourána.
Ukřižování - u cesty, v části Na Ovčárně. Barokní sloup tvořili tři odstupňované hranolové sokly, které byly bohatě zdobeny a polychromovány. Na římse třetího soklu byly umístěny plastiky dvou světců. Nad korpusem Krista byla na patce umístěna postava Boha otce. Stavba byla ohrazena čtyřmi sloupy z pískovce a plotem s dřevěným laťováním. Objekt byl zničen kolem roku 1950.

LIPOVÁ (Spansdorf, 1352, 447 m. n. m.).
Řadová lesní ves podél průjezdní komunikace, vznikla na počátku 13. století, starší listiny ji nezmiňují, založení za johanitů je pravděpodobné vzhledem k patrociniu kostela, jež v jejich prostředí bylo oblíbené. V r. 1352 byla připojena k panství Vartenberků na Blansku (v r. 1759 pak k Březnici v panství březnicko-všebořickém). Většina domů byla postavena po třicetileté válce a za Josefinské doby v letech 1780-90. Od roku 1945 byla osadou obce Slavošov, v roce 1950 byla opět obcí. O r. 1961 byla částí obce Povrly, v r. 1976 byla osadou a od r. 1980 je částí obce Chuderov.

Kostel sv. Martina - ve středu obce při průjezdní komunikaci je původně gotická stavba doložená v r.1352, zbarokizovaná v roce 1692. Barokní obdélná loď bez věže má trojboce uzavřený pozdněgotický presbytář s odstupňovanými opěráky, nad kterým je na sedlové střeše umístěn sanktusník. Fasáda má boky lodi členěné sdruženými pilastry a polokruhově završenými okny. V ose průčelí je mělký rizalit a představěná zděná předsíň.
Ve volutovém štítě je dvojice pravoúhlých oken a nad štítem je trojúhelníkový fronton.
Presbytář ze 16. století je zaklenut křížovou klenbou a paprsčitým závěrem se žebry, která sbíhají na římsové hlavice pilastrů. Loď je plochostropá a má zděnou kruchtu. Hlavní oltář z roku 1713 (renovován v roce 1885) je portálový sloupový, s titulárním obrazem sv. Martina. Z roku 1714 je kazatelna s obrazy 4 evangelistů (malba na plechu), která byla opravena v r. 1880. Kamenná válcová křtitelnice je z 16. století. V nikách jsou po stranách triumfálního oblouku umístěny sochy sv.Floriana a sv.Ludmily z 18.století. V r.1992 zajistil kostel mříží kovář Milan Borkovec z Žežic.
Opravu střechy v r.1994 a fasády v r.1996 provedla firma Hlaváček z Lukavce. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.

Zvonice - stávala při kostele. V dřevěné stavbě byl největší zvon datován rokem 1522. Objekt byl zbořen při přestavbě vsi.


MLÝNIŠTĚ (Leinisch, 1698, 314 m. n. m.).
Osada s šesti domy, zmíněna v r. 1698 jako zboží panství Březnice. Od roku 1848 byla osadou obce Žežice a od roku 1960 se stala osadou části Sovolusky, náležící pod obec Chuderov. Od roku 1961 se však již jako osada neuvádí.
Západně od obce je 12 m vysoký vodopád.


NEZNABOHY (Niesenbahn, 1375, 451 m. n. m.).
Kruhová ves, zmiňovaná v r.1375, kdy patřila k příslušenství tvrze Chuderov. V roce 1580 se dostala k panství Všebořice (až do r.1848). V 18. století se přestavbou změnila v řadovou ves kolem průjezdní komunikace a stala se částí obce Chuderovce. Od roku 1850 je osadou obce Chuderov. Farnost Skorotice. Kaple sv. Trojice na návsi byla postavena za rychtáře Josefa Paula v roce 1821. Obdélníková stavba s půlkruhovým závěrem a polygonální dřevěnou zvonicí na sedlové střeše. Ve štítové stěně, mající konkávně proláklá křídla a obloukový fronton, je v ose umístěna nika a obloukem završený vchod. Fasády jsou členěné pilastry a půlkruhovými okny. Opravena byla v r.1950.


RADEŠÍN (Gratschen, 1406, 440-474 m. n. m.).
Slovanská ves z 12. století je zmiňovaná v roce 1406, kdy patřila johanitům. Majetkem johanitů byla až do roku 1426, poté se jí zmocnil Jakoubek z Vřesovic, pak obec získal Jaroš z Kyšperku, ale v roce 1547 byla uvedena jako součást zboží johanitů na Klíši. Společně s Klíší byla připojena k chlumeckému panství, kde zůstala až do roku 1848. Posledním vlastníkem byl Joseph Klemens hrabě Westphalen-Fürstenberg. Do r. 1960 byla vsí s osadou Libov a od r. 1961 je osadou vsi Lipová. Farností patřila l Arnultovicím do roku 1788 a potom k Žežicím.

Kaple - na návsi. Čtvercová stavba s rovným závěrem a nízkou sedlovou střechou má jednoduchou zděnou hranolovou zvonici s jehlancovou střechou. Objekt z 1. poloviny 19. století je přestavěn na "požární zbrojnici" s přístavkem autobusové čekárny.


SOVOLUSKY (Soblitz, 1330, 454-467 m. n. m.).
Ves je zmiňována v r.1330, kdy část obce náležela špitálu sv.Materny v Ústí nad Labem (až do roku 1848). V 16. století byla vsí dělenou (dva domy patřily k majetku panství Blansko a dva k pantsví Dobětice). Dům čp. 3 vznikl před r.1601 a čp. 12 před r.1618. Od roku 1848 byla osadou obce Žežice, od roku 1961 je osadou obce Chuderov. Zanikla po r. 1980, stala se místní částí obce Chuderov a objekty zde slouží hlavně individuální rekreaci. Na návsi se zachovala malá zemědělská usedlost s hrázděným patrem.


ŽEŽICE (Seesitz, 1352, 370-381 m. n. m.).
Ves byla osídlena před rokem 1200, zmiňována je r. 1352, jako ves s farním kostelem, která patřila v letech 1375 až 1568 k majetku pánů z Lungvic a Dobětic. Pak patřila k panství Březnice i s osadami Sovolusky a Mlýniště aj. Do r.1858 ke vsi patřily Lipová a Mojžíř, nežli získaly samostatnost. V roce 1961 se stala osadou obce Chuderov.
Farnost Žežice. Patronem byl zde uváděn Dr. Leo Jindřich baron Skrbenský.

Kostel sv. Petra a Pavla - v spodní části protáhlé návsi byl postaven v roce 1470, na místě kostela zmiňovaného r. 1352 (zachoval se pozdně gotický presbytář). V r. 1780 byla k němu přistavěna barokní jednolodní stavba s věží a upravena okna u polygonálně zakončeného presbytáře.
Sakristie na jižní straně má na dvou opěrácích erby se třemi lipovými listy Lungviců na Doběticích ve štítu (byli patrony kostela v době, kdy patřila ves pod Dobětice).
Na severní straně je oratoř. Okna v hranolové věži jsou půlkruhově zakončená a nad římsou věže je v obdélně vpadlém poli umístěn kamenný reliéf nezřetelné polopostavy muže. Presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby a má ve svém paprsčitém závěru rodový znak Hartigů. Žebra sbíhají na konzoly. Hrotitý triumfální oblouk v plochostropé lodi odděluje prostor s novo dobým zařízením. Zachovala se jen renesanční pískovcovitá křtitelnice, datována r.1575 s mušlovitou kupolí. U hlavního vchodu je renesanční náhrobník, z doby kolem roku 1600 (s nečitelným nápisem) a z kněžiště je vchod do zděné kruchty. Barokní sakristie a oratoř z roku 1780 jsou sklenuty plackou. V letech 1992-93 zabezpečilo objekt místní kovářství Milana Borkovce z Žežic., v roce 1994 firma Krovstav Ústí nad Labem opravila krov a střechu, v r.1995 firma Hlaváček z Lukavce dokončila výměnu střešní krytiny a firma Miroslav Doležal z Arnoltic obnovila fasádu kostela. V roce 1996 firma Predrag Miloševič z Ústí nad Labem dokončila obnovu interiéru, oken a vymalovala celý interiér. V roce 1998 firma Novotný z Chuderova opra vila hřbitovní zeď a firma Novotný z Ústí nad Labem zhotovila vstupní kovanou bránu. Bohoslužby se zde konají pouze příležitostně. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.

Krucifix - při bráně v ohradní zdi hřbitovního kostela stojí na kamenném hranolovém soklu a je typem litinového kříže z konce 18. století. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.

Fara - při kostele je obdélná jednopatrová budova, postavená v roce 1709. V letech 1995-97 byla opravena střecha.

 Informace získané z internetu.